Příběh (zatím) dvou totemů aneb a co ta klikatá čára?
Přicházíme do tábora, abychom v přátelském kruhu kol táborového ohně, s vytrvalostí, radostným srdcem a pracovitostí přes překážky vzrůstali k životodárné Lesní moudrosti.
Petr Hruška, Mauglí z Plzně nás jednoho dne překvapil tímto sdělením:
„Nedávno jsem se u příležitosti jeho renovace začal po letech zajímat o totem, který jsem ve svých 11 letech (v r. 1976) vyráběl v Plzni na naší zahradě se svým tátou. Když jsem vzpomínal, co znamenalo to obrázkové písmo na totemu, dal jsem dohromady část toho poselství a zbytek jsem se snažil vygúglovat. A při tom jsem narazil na web Skauteum.cz, konkrétně na stránku, kde je prezentován příběh vzniku velmi podobného totemu z tábora ve Velkých Karlovicích…“.
Mauglí v době vzniku totemu chodil do 33. pionýrského oddílu Walden, tehdy vedeným v duchu vodních skautů jeho vůdcem Akelou. Tam také asi (jak píše) někde čerpal vzor pro tvorbu toho totemu.
Náš totem byl vytvořený na táboře ve Velkých Karlovicích pionýrského oddílu Zálesák ze Vsetína v roce 1971. Je to dílo Hynka, Ivana a Jury za ideového dozoru Toma, coby vůdce oddílu.
I nezkušený totemolog při letmém pohledu na vedle sebe postavené totemy vidí dva skoro stejné příběhy, které mají vyprávět. Zde ještě pro zajímavost dodejme, že hoši ze vsetínského oddílu důmyslně vyřešili samonosnost svého díla využitím rozvětveného a obráceně postaveného kmene trochu netradičně rostlé břízy. Mauglí se po letech, když se jeho totem zaskvěl ve své původní podobě, snažil na něm napsané sdělení opět přečíst, což se mu až na drobnost podařilo. Při pátrání „co v té obrázkové řeči může znamenat ta zelená klikatá čára“ ze zeptal pana Interneta a tak se dostal až na náš web, kde objevil „bráchu“ jeho díla.
Pak se věci ujal Pajtáš, náš specialista na všecko, aby věc propátral, zvláště „příbuznost“ Plzně a Vsetína. Nabízí teorii, že ideoví tvůrci obou totemů byli nezávisle a silně „osloveni“ nějakým textem, který pak realizovali. Ty dvě klikaté čáry na plzeňském totemu považuje za zajímavé. Jednak jsou tvarově odlišné, což jistě má svůj význam. Pajtáš proto oprášil prach a vyhnal pavouky ze své knihovny, vytáhl Setona, Elstnera, svazky Junácké edice, Junácké symboliky i svůj prastarý zápisník dob, kdy vedl družinu a hledal odpovídající obrázkové písmo.
Celou věc stěžuje to, říká Pajtáš, že neexistuje (a ani nemůže existovat) jednotný „atlas“ takového písma a značek a tudíž tvůrci těchto dílek v momentě, kdy neví jak něco vyjádřit, si vymyslí značku svou. U modré vlnovky se dá předpokládat, že se asi jedná podle zhotovení o vodní tok. Jenže o proti dohledaným vzorům v literatuře je dost silná (potok = jedna tenká vlnovka, …, řeka = tři vlnovky). Klade se otázka, dá se toto vykládat jako symbol překážky, kterou někdo musel překonávat? Nebo je to něco významově jiného? Např. PRAMEN/ZDROJ. Ale ten se značí jinak! A jak pak zapadá významově do textu? U zelené klikaté čáry je to ještě zapeklitější. Podle symboliky to ale had není. Ať jsem hledal, jak jsem hledal, nic jsem (zatím) podobného nenašel. Zelená vlnovka má jiný tvarový charakter než modrá a obrazutvornost je zde v koncích:). Předpokládám, že může jít o výše popsanou berličku autora, kdy nenašel vhodný symbol a pro své potřeby si jej vytvořil. Může to být např. překážka (neschůdný terén), těžko říct?!
U obou vlnovek by možná mohlo pomoci, kdybychom věděli, kde a u jaké příležitosti byl totem vyroben a pak hledat souvislosti. U vsetínského je to jednoduché, byl vyroben jako táborový. Bohužel si ani autor, který se tehdy oháněl kladivem a dlátem, dnes na podrobnosti nevzpomene.
V současnosti je Mauglího totem součástí „Meditační zahrady“ (www.meditacnizahrada.cz), kde je Mauglí správcem místní kaple. Zahradu vybudoval jeho otec, plk. v. v. Luboš Hruška, který byl v době komunistické vlády v roce 1949 odsouzen k 18 letům vězení. Totem renovoval Milan Vojáček.
Totem na Vsetíně opatruje Pajtáš, jako hodnotnou vzpomínku na existenci oddílu Zálesák, jinak 3. oddílu Junáka.
A to nejdůležitější na (skoro) závěr:
Znáš totem, který vypráví podobný příběh? Okolnosti jeho vzniku, autory? Ozvi se nám na
postmaster@skauteum.cz
Díky!
A závěr? To se nám pro změnu ozvala Káča. Pátrala, pátrala …kromě toho mne napadlo, že by zdroj informací mohl být v Junácké symbolice od Čáky (kde je totemům věnováno nemálo stran) nebo v nějaké podobné příručce, odkud se to v těch 70. letech šířilo, a bylo to ve všech skautských klubovnách, nebo schované na leckteré půdě… až v jednom antikvariátu objevila útlou knížečku z roku 1968 – Tábornickou příručku, vydanou Krajskou stanicí mladých turistů při Krajském domu pionýrů a mládeže v Plzni. A zde na straně 66 je prakticky přesná předloha „našich“ totemů. Takže inspirační zdroj s pravděpodobností hraničící s jistotou bychom měli nalezen. Kruh se uzavřel, vždyť jsme se zase dostali do Plzně!