Požár „D“
V srpnu 1993 půjčuje Trojka tábořiště křesťanské mládeži ze Vsetína…
Po letech Trp zavzpomínal:
„Ve chvíli kdy jsme si ohně všimli, tak už se plameny plazily pod stropem kuchyně a zásobárny. Sebral jsem kolo a je k hlavní cestě, někde jsem sehnal telefon a zavolal hasiče. Tehdy už jsem se víc zajímal o indiány a byl jsem oblečený v bederní rousce a mokasínech, takže jsem musel vypadat podivně jak na kole a s dlouhými vlasy slapu po cestě dolu…. Když jsem se vrátil na Dynčák tak už hořel tak, ze se kvůli horku nedalo přiblížit na 10 m. Zbyli tábornici se mezi tím snažili postupně zachránit celty a vybavení stanu, ale pokud si dobře vzpomínám tak to stejně první rada odnesla. Všechno vybavení se zachránit nepodařilo. Bylo to příšerně rychlé a bez hasičského vybavení se moc nedalo udělat.
Pak už to mam všechno v mlze. Pár matných vzpomínek na to jak se prohrabujeme popelem ve kterém jsou spečené hliníkové ešusy… Děti v šoku, které se vrátily z procházky do doutnajících trosek. … sedím v trávě na kraji lesa nad táborem a divám se na spáleniště, cítím smutek.
Bylo jasné že se oheň rozšířil z kuchyně po uvaření oběda. Ale kde přesně to chytlo zjistit nešlo.“
