Vladimír Vévoda – praktikující skaut

by Pajtáš

(Vsetín, duben 2024) Laďa začal skautovat jako kluk po válce. Žil družinovým a oddílovým životem, jezdil na tábory a moc si to užíval. Jeho klukovská skautská léta skončila likvidací Junáka v roce 1950. Podruhé, pak už jako dospělák si oblékl skautskou košili v roce 1968 až 1970. Dobře si ho pamatuju z Dynčáku 1970, kde využíval svou velkou zálibu ve fotografování a natáčení filmů na osmičkovou kameru. Naprostá většina foto a filmové dokumentace z tohoto období na vsetínském středisku pochází od něj. Třetí etapou jeho skautování byla obnova po roce 1989. Společně s ostatními oldskauty oddílu Portáši se zasloužil o tuto obnovu a o podporu nás (v té době) mladých, kteří jsme postupně přebírali vedení střediska a vedli oddíly. Dnes už jen pamětníci té doby ví, jak byla toto podpora pro nás a další bytí střediska důležitá. A zase neopomněl využívat své fotografické dovednosti k dokumentování naší činnosti a k propagaci ve skautském i jiném tisku. Nesmím také zapomenou na jeho účast ve Skautské paměti, kde společně s ostatními Portáši se snažili zdokumentovat naši několikrát násilně přerušenou historii.  Laďa nebyl ten, který by nějak, na první pohled „vyčníval“. Nevedl žádný oddíl, nepřednášel žádnou skautskou specializaci, spíš byl v pozadí s tím, že byl vždy  mezi těmi, kteří v rámci svých schopností byl ochoten podat pomocnou ruku. On byl takový PRAKTIKUJÍCÍ SKAUT. Málo se o něm např. ví, že po převratu, sám od sebe, denně chodil na Žambošku a do polesí nad Janišov, sbíral tam odpadky, které snášel dolů do kontejnerů ve městě. Nebo, že vzal vlastní barvu a natřel (v té době starý a grafity počmáraný) podchod na Trávníky. Takový byl skaut Laďa Vévoda. Odešel v roce svých 90. narozenin.

Na tomto webu naleznete řadu snímků pořízených Vladimírem Vévodou.