Jak to bylo aneb 101 let skautingu na Vsetínsku

Když se jednoho jarního dne roku 1920 pod vsetínskou Žamboškou objevila skupinka skautů z Valašského Meziříčí, aby místním zvědavcům předvedla něco z umění tábornického a rozšířila tak skauting i do těchto končin, mělo toto hnutí za sebou ve světě již 13 letou historii. V Rakousku-Uhersku se počítala od roku 1911 a velmi slibně se pak rozvíjela i napříč územím mladičké Československé republiky. Zlatá léta si Junák – naše největší organizované seskupení skautů, prožil mezi světovými válkami, aby tak jako za nacistické okupace byl i za komunistického režimu pro svou svobodomyslnou povahu zakazován. Teprve od roku 1990 se  trvale může dále rozvíjet a být součástí celosvětového 60 milionového spolku dětí i dospělých, kteří hrdě nosí na svém kroji skautskou lilii. Patří sem i skauti organizace Junák – český skaut, z.s., středisko Vsetín.

Pojďme ale ještě zpět proti proudu času. Nebyla to náhoda s těmi valaškomezříčskými skauty – tři z nich byli totiž ze Vsetína a v sousedním městě studovali (na dřevařské škole a  gymnáziu), kde se  stali členy oddílu – první skautský oddíl ve VM byl založen v roce 1919. Byli to bratři Quisové a Záviš Kalandra (ano, ten z později známého  procesu s Miladou Horákovou). Náš příběh se tedy začíná odehrávat v roce 1920 a díky kronikám, střediskovému almanachu, fotografiím místních skautů – především  Vladimíra Vévody,  Josefa Tomka – Toma, Dazula, Hanýska, a dalším nadšeným fotografům či archivářům, rovněž  fotoarchivu Muzea regionu Valašsko, Archivu Junáka, Skautskému institutu a dále různým záznamům v tisku a vzpomínkám pamětníků, se můžeme ohlédnout až skoro na jeho začátek kdy…

…téměř uprostřed republiky, ve věnci zeleně valašských lesů je malé provinční městečko Vsetín s asi 7 tisíci obyvateli. V tomto městečku, jenž je jedním ze 14 míst, kde se v bývalém Rakousko-Uherském mocnářství vyráběl známý Thonetův ohýbaný nábytek, kde je tradice výroby užitkového skla v místní sklárně, ale také výroba nožů a příborů v tzv., „Křivačkárně“ a kde právě v loni, v roce 1919, založil svou firmu budoucí „Moravský Edison“,  Josef Sousedík, tak právě tady, na začátku dubna 1920, kdesi na úpatí kopce Žambošky je postaven propagační skautský tábor a následně je ustaven první  vsetínský skautský oddíl.

Asi první zachovalá fotografie z výpravy vsetínských skautů – z jejich výpravy na Bystřičky (tak se psalo) v dubnu roku 1921. Nebude to dlouho trvat a „širáně“ vymění za opravdové skautské klobouky. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

V roce 1923 již s plnou skautskou „parádou“ – v krojích a typických kloboucích a obtěžkáni nezbytnou výstrojí  vyráží Vsetíňáci na  putovní tábor do Pováží, ve složení: bratr Krupica, bratři Charvátové a bratr Synek. Nezbytnou součástí výzbroje byl a i hůl, její předpisová délka byla 150 cm. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

V roce 1924 se nechali vsetínští skauti – Junáci, zvěčnit na schodech Horní školy.  Uprostřed stojí bratři Charvátové – Antonín a Karel, kteří tehdy první skautský oddíl vedli. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody. 

O svatodušní neděli 23. května 1926 byla na Vsetíně slavnostně odhalen pomník s bustou prezidenta Masaryka, od akademického sochaře Josefa Mařatky. Této  velké události spojenou s průvodem, vojenskou hudbou pěšího pluku, slavnostními projevy a lidovou veselicí v zámecké zahradě, se pochopitelně účastnili i členové Junáka, kteří drželi čestnou stráž a prováděli pomocnou službu. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

V prosinci 1926 bylo na Vsetíně s velkým (prý i finančním) úspěchem odehráno divadelní představení „Skautík“, které předvedli skauti z Junáckých oddílů. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Technicky nedokonalý, ale o to unikátnější snímek ze vsetínského Dolního náměstí, kde v létě roku 1927 probíhala trasa velké městské hry. Byla to oblíbená, několik let opakovaná akce vsetínských skautů, spojená s „propagačním“ tábořením 1. a 2 chlapeckého oddílu v dnešní Panské zahradě. Akce se účastnili i skauti z Valašského Meziříčí. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody. 

Když se vsetínští Junáci potkali s jinými vsetínskými skauty –  Spartakovi skauti práce na společné fotografii při výjimečné události – návštěvě prezidenta Masaryka na Valašsku v roce 1928. Tehdejší skauti svoji spolkovou příslušnost rozlišovali kroji – barvou košil, šátků a různými doplňky. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Při návštěvě Valašska v červnu 1928,  prezident Masaryk  zavítal mimo jiné i na Pustevny. Byla to velká příležitost pro skauty celé tehdejší župy (organizačního celku Junáka), aby se předvedli co umějí. Na Pustevnách postavili dokonce stanový tábor, který Alice Masaryková, dcera pana prezidenta, po shlédnutí označila jako vzorný. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Před turistickými ubytovnami na Pustevnách, kam prezidenta Masaryka v létě 1928 doprovázeli nejvyšší představitele kraje, nemohla chybět ani vlajkosláva, přehlídka všech zástupců oddílů Junáka z měst a obcí, kde byli v té době skauti. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Významným (organizačním, stmelovacím, ideovým) prvkem každého společenství je jeho publicistická činnost. Za první republiky Junáci na Vsetíně takto oslovovali jak sebe, tak veřejnost – prostřednictvím „Valašské stezky„. 

Při sjezdu Valašské župy, který se konal 6. a 7. června 1931 ve Valašském Meziříčí,  členové Junáka slavnostně vpochodovali  na náměstí a podali hlášení před generálem Hněvkovským a Kroutilem. U této příležitosti byla konána v Sokolském domě i akademie s pestrým programem recitačním, scénickým, doplněný vojenskou hudbou. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Sjezd a župní slavnost 1931 zorganizovali skauti z Valašského Meziříčí a Vsetína. Mimo ně se akce zúčastnili jejich bráškové z Hranic, Příbora, Frýdku, Místku (tenkrát) a Nového Jičína. Sedící činovník uprostřed je br. Herold. Vsetínští Junáci mají žlutě lemované šátky. Stanový tábor byl pro účastníky postaven za sklárnami továrníka Reicha. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Mimořádnou pozornost na Slovanském jamboree v Praze, konaném na přelomu června a července 1931, poutala miniaturní valašská vesnička přivezená vsackými skauty (anglické reprezentaci  se tak líbila, ji prý chtěla zakoupit). Původně byla postavena na hřebenu pod Pustevnami. Zaslouženě pak reprezentovala československý skauting na celosvětovém setkání v roce 1933 v Maďarsku. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Ze Slovanského jamboree v Praze 1931. Slavnostní pochod přes Karlův most. Mezi skautskými kroji nechyběli i valašské. Skauti se přesunuli z Královských Vinohrad, přes Václavské náměstí až na Pražský hrad, kde na třetím nádvoří promluvil k početnému shromáždění prezident T.G. Masaryk a A.B. Svojsík, náčelník Junáka. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

V polovině roku 1935 proběhly na Javorníkách velké slavnosti moravských a slovenských skautů, realizované na podnět skautů z Púchova, kteří tak chtěli připomenout desetileté výročí svého působení v Pováží. Setkání se účastnil i divizní generál Vl. Klecanda a starosta Vsetína Jos. Sousedík s chotí. Celou tuto významnou akci zaštítil dr. Vavro Šrobár,  v té době senátor Národního shromáždění ČSR. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

V době, kdy už se již nad Junákem stahovaly mraky prvního zákazu díky nacistické okupaci, uskutečnili vsetínští skauti v roce 1940 na Pulčinách své letní tábory. Ke každému správnému táboru patří symbolika – znaky a vlajky jednotlivých družin. Tábor se konal v tradičních, na místě vytvořených podsadových stanech. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Na skautských táborech je pořád veselo! Kdoví čemu se tak srdečně smáli členové 1. chlapeckého oddílu. Možná že je jen požádal fotograf, možná se jen smáli nějakému novému protektorátnímu nařízení. A to se psal rok 1940 a ve vzduchu nejen že již visela hrozba zákazu Junáka, která se posléze naplnila ozhodnutím K. H. Franka  28. října, ale skautské tábory byly i během jejich konání rušeny. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Zákaz Junáka i ostatních skautských organizací skončil až  v květnu 1945. Na Vsetíně to bylo 4.5., kdy jej po krátkém boji s ustupující německou armádou osvobodila vojska Československého armádního sboru. Z archivu Muzea regionu Valašsko.

Již při ukončení nacistické okupace v květnu 1945 vznikají na Vsetíně první oddíly a posléze i  v Jablůnce, Pržně, Mikulůvce, Hovězí, Liptále a dalších okolních obcích. Skauti navazují na bohatou předválečnou činnost, konají se letní tábory nad Miloňovem, v Jezerném ve Velkých Karlovicích, pod Půlčínskými skalami, Skaličí, ve Vlárském průsmyku. V roce 1947 působí na Vsetínsku celkem šestnáct skautských oddílů.

První poválečné prázdninové táboření. Po valašských horách se ještě potulují jednotlivci z poražených armád Třetí říše, ale skauti mají pro strach uděláno. A skautky také – vsetínské cérky táboří „Na sluneční pasece“ ve Velkých Karlovicích – Miloňově. Pozemek i další zázemí jim poskytla rodina Křenkova. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Junáci při obnově pomníku TGM na Vsetíně v roce 1945. Za dalších dvacet let si obnovu pomníku zopakují a pak zase. Změny společenského režimu jdou se skautingem ruku v ruce… Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Poválečná junácká pomoc republice – družina Bobrů v roce 1946 na lesní brigádě v prostoru nad Zbrojovkou Vsetín. V popředí je Tonda Šedlbauer – Tan. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Tak copak to tady máme? Kontrola čistoty je součástí každého správného tábora, nejen těch skautských. Polní podmínky mají svá specifika a střevní potíže mohou znamenat předčasný konec táborového dobrodružství.  Dobře vydrhnutý ešus byl vždy znakem zkušeného táborníka. Ideálně ošetřený i pořádnou dávkou slunečního záření, která jej přirozeně dezinfikovala.Tak tomu bylo i na táboření v roce 1946 v Jezerném ve Velkých Karlovicích. Tato rozsáhlá  obec s množstvím zajímavých zákoutí hostila i další tábory – např. v roce 1949 to byly Tisňavy. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Místo prvního táboření na Bařince. Psal se rok 1948, a k dispozici se objevila, pro dívčí oddíl, hájovna pod hřebenem ve Velkých Karlovicích. Dnes tam tyto stavby již nenajdete, ale ještě pořád zde stojí starodávný buk, pod jehož korunou se tak dobře hodovalo. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Skupinové foto dívčího oddílu před Junáckým domovem. V roce 1945 „vyrostla“ na Vsetíně také budova Junáckého domova. Montovanou dřevostavbu pod Žamboškou s řadou kluboven, museli pomáhat upravit  pod ozbrojeným dozorem i místní kolaboranti. Domov pro junáky sloužil až do roku 1949. To se již chystalo další ukončení Junáka – organizace je začleněna do Svazu československé mládeže a roku 1950 rozpuštěna… Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Uplynulo skoro dvacet let, vyrostla nová generace, která viděla svět jinak a chtěla změnu. V roce 1968 tak nastalo ve společnosti postupné uvolňování tuhého politického řízení. „Pražské jaro“ přineslo nový vítr i do možnosti obnovy organizace Junáka.  Byla to především výzva pro jeho bývalé členy z poválečné republiky, aby předali další generaci štafetu skautingu.

Začínáme znovu! Na Vsetíně se jako zahajovací akce, po několika organizačních schůzkách, konal Rádcovský kurz Junáka – zahájení 2. 5. 1968 v prostorách hasičské zbrojnice. Schůzku zahájil Zdeněk Polanský (uprostřed) zmínkou o poslání Junáka, představil br. Nováka s ostatními instruktory a předal symbolickou pracovní sekeru vedoucím kurzu. Bratr Novák zaseknutím sekery zahájil práci oddílu bu­doucích rádců. Přítomno 45 členů a činovníků. Následovalo rozděleni do družin a přidělení vedoucím oddílů. Touto akcí se již oficiálně rozběhla činnost obnovené organizace na Vsetínsku.

Ve vrchní řadě z leva:

Antonín Šedlbauer – Tan, Drahoš Bařina (oddíl Jablůnka), Jiří Londin – Limonek, Josef Tomet – Tom, Vladimír Ryšavý, Miloslav Fojtík (oddíl Jablůnka)

Dobromila Krevňáková, Anička Kostelníková, Zdeněk Polanský, Jaroslav Kostelník, Zdeněk Ekart, Dušan Šedlbauer, Dáša Londinová.

Drahoš Dostál, Vladimír Vévoda

Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Jednou z velkých akcí  Junáka je Ivančena – připomínka ostravských skautů padlých v samém závěru II. světové války. V roce 1969 se obnovily hromadné výstupy k mohyle pod vrcholem Lysé Hory. Byla to i pro skautské oddíly ze Vsetínska příležitost k setkání s tehdejším náčelníkem Junáka – Rudolfem Plajnerem – Tátou. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

První skautský tábor po skoro dvacetiletém zákazu skautingu se konal pro vsetínské skauty ve Velkých Karlovicích na Bařince. V červenci 1969 zde v několika turnusech tábořili chlapci i děvčata vsetínských oddílů. Mezi táborníky byste tehdy potkali i Mirka Topolánka, pozdějšího premiéra ČR v letech 2006-2009. Dnes se celé místo již proměnilo ve vzrostlý les. Jedinou dochovanou památkou na tehdejší dění je dnes lesní chatka (na fotografii mezi stany), která sloužila vedení tábora jako štáb. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Opět nemohli chybět. Když se v roce 1969 konalo slavnostní odhaleno obnoveného pomníku T.G.M. ve Vsetíně, pomáhali i zde skauti. Obdobně se zasloužili o rekonstrukci pomníku v roce 1946, kdy se jako první iniciativně chytili krumpáčů a lopat a rekonstruovali okolí tehdejšího místa pomníku. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Členové a vůdcové střediska Junáka Vsetín na společné fotografii z roku 1970 (nebo 1969) před Základní školou na Trávníkách. Poznáte se? Poznáte někoho z tehdejších skautů a skautek, vlčat a světlušek? Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Rok 1970 začal pro skauting mnohde v republice již „utahováním šroubů“.  Na Vsetíně byla díky zásahu „zhora“ „dočasně“ odložena i přednáška náčelníka Rudolfa Plajnera – Táty. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

V tušení nevyhnutelného, ale s pohledem do budoucna,  se činovníci rozhodli zakončit výpravu na Ivančenu v dubnu 1970  tím, že zorganizovali „hromadné“ skládání slibu nedaleko chaty na Bumbálce. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Legendární tábořiště ve Velkých Karlovicích, údolí Léskové – Dynčák. Poprvé posloužilo jako tábor vsetínských skautů a skautek v roce 1970. Nevelká, ale rovná louka, blízkost šumícího potoka, určitá zastrčenost od civilizace,  pohodlná přístupová cesta učinili z místa dějiště určitě nevšedních zážitků mnoha chlapců i děvčat z tábořících oddílů. Tady se někteří se skautingen navždy, či na mnoho let zase rozloučili… Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Skautské kroje a lilie na dlouhých dvacet let zmizeli z Valašska, ale ne tak docela – mezi jejich duchovní nositele patřili některé oddíly pionýrů či turistických oddílů. Takto jste se mohli na Dynčáku třeba každoročně  potkávat se „Zálesákem“ (později Pupavou). Z fotoarchivu Toma.

A takto tábořil oddíl „Lvíčata“ v roce 1980 na Fatře. Oddíl vznikl v roce 1973 jako pionýrský, aby v roce 1979 přešel pod křídla  Tělovýchovné jednoty Slovan Vsetín.  Fotoarchiv Dazul.

Po sametové revoluci byla činnost Junáka obnovena 2. prosince 1989 na setkání v Městské knihovně v Praze, kterého se účastnilo přes dva tistíce lidí. V mnoha městech se opět živelně obnovila skautská střediska a oddíly. 6. ledna se sešla Ústřední rada Junáka i náčelnictva a společně anulují zrušení z roku 1970. V roce 1990 se k Junáku hlásilo přes 90 000 členů; některé oddíly vznikly nově, některé z původně turistických nebo pionýrských oddílů.^[9] 19. května 1990 se koná obnovující IV. sněm, který volí starostkou Dagmar Burešovou, náčelní Vlastu Mackovou a náčelníkem Václava Břicháčka. V létě je Československý Junák znovu přijat do světových organizací WOSM a WAGGGS.

čerpáno z Wikipedie

První velkou událostí oficiální obnovy Junáka na Vsetíně byl slibový oheň v v polovině prázdnin, na  táboře vlčat a světlušek v roce 1990. Jeden z nejvýznamnějších „buditelů“ skautů byl Jiří Londin – Limonek (v klobouku). Na snímku vidíte i Milana Tichého (stojící vzadu) – byl prvním střediskovým vedoucím po roce 1989. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Drž se pevně! Aneb každý začátek je těžký. I takto mohl probíhat nábor nováčků na „Dětském dnu“, který se konal 1. června 1991 na výstavišti „U Lapače“  ve Vsetíně. Z vylosovaných dětí si pak některé mohli prožít den na skautském táboře. Foto Hanýsek.

Charitativní činnost patří mezi významné prvky skautingu. „Zachraň život“ – to byla reakce na válku v Jugoslávii. Před vsetínským kulturákem pořádali členové střediska akci, která pomohla získat osm tisíc korun a 40 banánových been oblečení pro lidi postižené tímto nešťastným konfliktem. Foto Hanýsek.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pro činnost vsetínského střediska byla rovněž důležitá aktivita oldskautů. Tento 36. oldskautský klub „Portáši“ svým názvem navazoval na skauty první republiky činných  na Vsetíně již ve dvacátých letech.  Právě jim můžeme poděkovat za uchování mnohých historických materiálů, kronik, časopisů, či předání zajímavých vzpomínek na to jak to bylo. Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

Devadesátá léta jsou obdobím nadšeného poznávání světa. Roveři, starší skauti, vyrážejí na východ i na západ od republiky. Třeba za polární kruh do Norska, či jako zde – do kraje Nikoly Šuhaje loupežníka – Koločavy v roce 1994. Fotoarchiv Hanýsek.

Skauting však nejsou jen tábory a výpravy, či schůzky v klubovnách. Je to často i veřejně prospěšná činnost. Brigáda „U Sandriku“ 4. dubna 1992. Foto Hanýsek.

Práce s mapou, orientace v přírodě,  panoramatické náčrty, zásady první pomoci, historie skautingu, rukodělné dovednosti, komunikační a organizační dovednosti a  mnoho dalšího se učili získávat  účastníci Valašské lesní školy, kterou v devadesátých letech spoluorganizovali vsetínští skauti.  Z fotoarchivu Vladimíra Vévody.

V roce 1992 založil Dazul vydávání střediskového časopisu „Stoupa hlásí„. Byl to jeden z jeho mnoha skvělých počinů. Dalším bylo kupříkladu organizování X. sněmu Junáka v roce 2001 – Vsetín se tak na tři dny stal hlavním městem skautingu u nás.

 

V devadesátých letech se stále něco dělo. Vyráželo se do hor, na vodu, do jeskyní, ale i do společnosti, třeba v rámci plesů na vsetínském zámku.  Letní tábory oddílů se konaly na starých i úplně nových místech – Druhý chlapecký oddíl tak poznával Podkarpatskou Rus a okolí Koločavy. Mezi tím vším dominovali velké polní hry typu  „Commando„, či do dnešních dnů  pravidelně pořádaný „Help!„. Akce se organizovali i společně se vsetínskými  TOMíky – a bylo jich tolik, že vznikla „Oddílová unie“, která tyto akce koordinovala. Mezi zakládající členy v roce 1991 patřili oddíly Tuláci, Lvíčata, Lišáci, Nessuno, Roveři, Klub přítel Unie a Trojka – 3. oddíl Junáka Vsetín.

ObRok je celostátní setkání skautů a skautek starších patnácti let – roverů a rangers. Akci pořádá Junák – český skaut. Skauti se ze potkávají, navazují kontakty, diskutují s odborníky, realizují workshopy i službu pro místní komunitu lidí. Večery pak vyplní zábavou na koncertech u táboráků nebo posezením v na krátkou dobu postavených čajovnách nebo kavárnách. Tato akce se poprvé konala v květnu roku 2000 na tábořišti u rybníka za Skleným nad Oslavou. Setkání se tehdy zúčastnilo 450 roverů a rangers z celé České republiky. Na tábořišti nebyly žádné mikrofony a žádná aparatura. Akce vyvrcholila velkou hrou s vodním finále uprostřed rybníka. První ObRok zajištovalo vsetínské středisko Junáka.

Středisku Junáka Vsetín se podařilo získat v roce 1993 další základnu – Bařinku, starobylou dřevěnici ve Velkých Karlovicích prostřednictvím Nadace FONS. V roce 2003 byla definitivně převedena do majetku vsetínských skautů. Vedle Skautského domu na Vsetíně, tak místní skauti disponují centrem v Březinách, a tábořištěm v Dinoticích a Budišově nad Budišovkou.

Jako pilotní projekt Junáka – svazu skautů a skautek ČR vybudovalo vsetínské středisko Junáka v obci Kateřinice  Dětské bezbariérové centrum Březiny (DBCB). Bylo otevřeno 26.5.2006. DBCB je místem pro všechny, kteří se chtějí setkávat, bavit, vzdělávat i odpočívat, a především společně odstraňovat bariéry mezi lidmi.

Mimo klasických dětských oddílů jsou u vsetínského střediska Junáka aktivní i oldskautské kluby (dospělí členové Junáka). Vsetínský OS TŮLAVÉ PAPUČE a Kateřinický OLDSKAUTI.CZ společně pořádají plavby po polských řekách. U příležitosti splutí 1000 km, vydali zatím nejobsáhlejší publikaci – má 246 stran a obsahuje popisy srpnových plaveb po polských řekách v letech 2012-2019. Mimo 395 fotografií zde jsou i textem zachyceny plavby po deseti řekách.

Světlušky a vlčata – správný základ každého skautského střediska. Tábor v roce 2020 podnikli ve stylu školy „Bradavice“ až v dalekých kouzelných Velkých Karlovicích. Foto Hanýsek.

Zdraví vás 1.HOOD – První hovězský odvážný oddíl! Jsme kluci a holky všeho věku, nejraději trávíme čas spolu třeba na schůzkách, často jezdíme na výpravy, učíme se novým věcem, zažíváme dobrodružství a nebojíme se nových výzev. Foto z archivu 1. HOOD.

Druhý dívčí oddíl – Dvojkařky  na  letním táboře vroce 2020 v Dinotici. Téma tábora bylo „Od počátku věků“. Foto z archivu Dvojkařek.

No tak děcka, klid. Eště raz – než si nasadíte po snídani roušku, tož si vyčistíte zuby, jasné? Oddíl z Kateřinic – Šestka nic nenechává náhodě ani na táboře. Z nácviku na další pandemické období. Foto z archivu Šestky.

Vánoční akademie 2019. Tradiční zakončení roku je ve znamení slavnostního setkání všech členů vsetínského střediska. V pásmu písní, scének a různých překvapení  pobaví a zavzpomínají na události uplynulého roku.  Akce proběhla díky místnímu oddílu na Hovězí, v Kulturním domě. Foto Pajtáš.

Vydrželi jste příběh sledovat až sem? Pokud vám zde něco chybělo, nic si z toho nedělejte  – Dazul vám aspoň na závěr zahraje. Anebo dělejte – a pošlete námět, či přímo fotku s textem, aby byl příběh ještě lépe vyprávěn. S modrou oblohou vaše  S K A U T E U M.