Stanovy pionýrského oddílu Zálesák – 1974

Pajtáš

Když mne Michálek požádal o úvod ke kapitole Stanovy oddílu Zálesák, trochu mne zaskočil. Vzpomínat na jednu oddílovou epizodu před téměř padesáti lety je tedy oříšek. Tedy alespoň pro mne.

Podle „tiráže“ stanov byly vydány v říjnu 1974. Z toho si dovozuji, že vznikly krátce po tom, co se Tom opětovně, po průšvihovém vedení oddílu Pneem, ujal oddílu a zvážil, že je vhodné podpořit jeho činnost psanými regulemi.  Myslím, že takto chtěl kodifikovat, do té doby ve většině případů, nepsané zásady a pravidla, kterými jsme se beztak řídili a tak chtěl omezit případný negativní vliv svých následovníků (tak jak se to stalo s Dušanem Počem). Nicméně, jak znám Toma, by k tomu dříve či později došlo (kodifikace pravidel). Byl velký perfekcionalista, a to nejen v oddíle, ale i v práci, doma, na chalupě, při turistice, v garáži a vůbec. Nevím, jak to všechno a tak perfektně stíhal. Vždy měl vše pečlivě promyšleno, většinou s písemnou přípravou i s tzv. „mokrou variantou“. Svým příkladem a vedením nás tlačil ke stejnému přístupu k práci a životu. Mnohdy jsme skřípali zubama, ale poměrně brzy to většina z nás ocenila a přistoupila na tento styl nebo se alespoň snažila mu přiblížit. Dodnes si říkám: „Tome, díky za to!“

Když si neznalec stanovy otevře a přečte preambuli, určitě otočí oči v sloupJ. Chápu to. Ale v té době, v době tvrdé normalizace, by nám takový psaný „zákoník“, zvláště jako bývalému skautskému oddílu, asi těžko prošel a s velkou slávou by nás nemilosrdně rozprášili do všech světových stran. Jinak když ty stanovy po těch letech čtu, tak vidím, nejen klasickou strukturu, která se od takového to dokumentu očekává, ale hlavně se v nich odráží Tomova zkušenost práce s oddílem (např. omezení doby přijímání nováčků, přijetí až po složení přijímací zkoušky, počty členů, práce jednotlivých stupňů vedení, potřeba spolupráce s rodiči a přáteli, stanovení zodpovědností, povinnost pravidelného doplňování členské základny oddílu atd.). Stanovy prošly připomínkováním a schválením. Volně na ně pak např. navazovaly body přijímací zkoušky. Neříkám, že se vše, tak jak je popsáno ve stanovách dařilo 100% naplňovat. Například hymnu, byť o ní bylo několik pokusů, se, pokud vím, nikdy nepodařilo zrealizovat a uvést do života. Oddílový prapor byl vyšit až po převratu jako skautský a možná by se našly ještě další věci. Nicméně, naprostá většina bodů uvedena v tomto oddílovém „zákoníku“ byla pevným pilířem  činnosti oddílu, a to i bez toho, že by jim bylo nutné nepřetržitě mávat nad hlavou.

9.11.2023